13 December 2012

Hobit: Neočekávaná cesta - 80%


Ihned po skončení trilogie Pána Prstenů vyvstala otázka natočení Hobita. Který z fanoušků Středozemě by se do té kouzelné krajiny nechtěl vrátit a zažít další dobrodružství. Když v roce 2006 dalo MGM filmu zelenou, mé srdce zaplesalo. K první klapce však vedla strastiplná cesta. Studio New Line Cinema, vlastnící práva k filmu, odstavilo po neshodách Petera Jacksona z projektu a objevily se spekulace o tom, že by film režíroval Sam Raimi. 

V roce 2008 byl režisérem určen Guillermo del Toro a Peter Jackson se do projektu vrátil jako producent.  Společně s Phillipem Boyensem se pustili do psaní scénáře. Protože jak Peter, tak Guillermo pracovali zároveň i na svých dalších projektech, vznikla jeho první verze až v roce 2010. V té době se však MGM potýkalo s finančními problémy a nebylo jasné, kdy natáčení začne a zda projekt nepůjde k ledu. Po neustálých odkladech a poté, co se ukázalo, že tvorba filmu zabere 6 let, místo plánovaných 3, se Guillermo del Toro rozhodl odstoupit z postu režiséra. V tuto chvíli byl Peter Jackson rozhodnutý najít náhradu a sám o režírování neuvažoval - vzhledem k mnoha rozjednaným projektům.      

Ale kdo by ho mohl lépe natočit než Jackson a tak brzy přišlo oficiální prohlášení šéfů studií, že zasedá do režisérského křesla. 
Natáčet se začalo v roce 2011. Peter Jackson má své fanoušky rád a tak nám na facebooku dával v pravidelných dávkách ochutnat, prostřednictvím videí, průběh natáčení a vznik filmu. Kdo ještě neviděl a chystá se na film, doporučuji shlédnout jako takovou přípravu. :)

Ale teď už k samotnému filmu. Já jsem se na film těšila moc moc moc. A tak jsem si hned, jak to bylo možné, zakoupila lístky na půlnoční premiéru (samozřejmě se to neobešlo bez zpanikaření kolik lístků koupit při rychlosti, kterým se sál zaplňoval a když mě stránka několikrát vyhodila ven). Jakmile se objevily první titulky filmu, sálem se rozezněl potlesk a já tleskala taky. Vždyť jsme na ten film čekali skoro 7 let. Poté však moje nadšení pomalu, ale jistě upadalo. Vrátili jsme se do staré dobré Středozemě a hned na začátku nás přivítal Hobitín se starými známými tvářemi - starým Bilbem (Ian Holm), připravujícího se na oslavu svých narozenin a Frodem (Elijah Wood), který jde překvapit Gandalfa. Nebojte, nespletla jsem si kino, ale Hobit je vlastně prequelem a tak v něm najdete mnoho odkazů na Pána Prstenů. Jakmile se Bilbo vrací ve vzpomínkách ke svému 60 let starému dobrodružství, zábava začíná anebo vlastně ještě ne. I po hodině filmu jsme totiž stále u Bilba doma, kam se mu díky lsti Gandalfa (Ian McKellen) nacpala skupina trpaslíků, vedená Thorinem (pro mne doposud neznámý, ale ve filmu skvělý Richard Armitage). Hodně vtipných scének s jídlem, dvě písničky (Thorinem zpívaná, je opravdu povedená), Bilbovo odmítání účastnit se výpravy (přece to není žádný zlodějíček) a hooodně povídání o cestě k Osamělé hoře a opětovnému získání bohatství, kdysi ukradené drakem Šmakem. Na mě toho povídání bylo opravdu někdy až moc a už jsem si říkala, že by se konečně mohli vydat na cestu. Samozřejmě na druhou stranu se tomu nelze divit, když je kniha rozdělená do tří filmů a na jeden tak připadá pouze 6 kapitol.

Jakmile se naše banda na cestu vydá, film je daleko zajímavější...ale pořád mi tam něco chybělo. Čekala jsem woow, ale nic takového nepřišlo. Peter Jackson jakoby opakoval sám sebe. Což znamená, že od starých postav nelze očekávat žádné nové triky - týká se především Gandalfa. Martin Freeman je jako Bilbo skvělý - vtipný a dobře zapamatovatelný. To už však nelze říci o trpaslících. Hlavní postavou je Thorin (také skvělý) a ten je jediný, který vám utkví na paměti - snad ještě Kili (Aidan Turner). Jinak je to prostě banda trpaslíků, kteří by Vám ani nescházeli.

To co mi bralo u Pána Prstenů dech, tady prostě nefunguje a věřte mi, že bych si přála aby tomu bylo naopak. Pán Prstnenů mi přišel "reálnější" a ne tak kýčovitý. Co mě paradoxně zaujalo, byla vložená postava Necromancera, která se tu letmo objevuje (ne tak v knize) a v dalších dílech o ní určitě ještě uslyšíme. Ta dala příběhu nádech "tajemna" a klidně bych brala, kdyby se jí věnovali více. :) Odkazy na šířící se stíny po Středozemi tak dávají Hobitovi šťávu. Ano, při Roklince se mi zatajil dech - to místo je krásné a vidět pohromadě Galadriel, Elronda a dokonce i toho starého nezbedu Sarumana bylo super. Nesmím zapomenout na Gluma, kterého jsem zase ráda viděla a pasáž s hádankami v jeskyni je super. Ano,  konec filmu jede v úplně jiném tempu a líbil se mi. Jen se někde vytratilo kouzlo Středozemě, které u Pána Prstenů tak dobře fungovalo.

I přesto se těším za rok na další díl a doufám a stále věřím, že mě tentokrát omráčí.

A jak se líbil Hobit Vám?

PS: nemá smysl čekat až skončí závěrečné titulky - žádný přídavek se nekoná. :)




No comments:

Post a Comment